Orel je česká sportovní organizace, která byla založena na počátku 20. století katolickými sportovci. Určit přesné datum jeho vzniku je problematické, neboť vznikal postupně zakládáním a slučováním lokálních katolických spolků na přelomu 19. a 20. století, samotná organizace považuje za rok svého založení rok 1909, kdy se sjednotil název a vzniklo řádné jednotné vedení organizace na Moravě a provizorní v Čechách. V době první republiky byl Orel se zhruba 35 000 členy v roce 1931 po daleko početnější České obci sokolské druhou největší sportovní organizací v tehdejším Československu. Orel staví svoji činnost na křesťanských základech a věnuje se především sportu pro všechny a práci s mládeží. (citace z wikipedia)

 

Historická fotografie Orlů z Letonic

 

PRVNÍ TĚLOCVIČNÉ ODBORY

Půda pro zakládání samostatných výchovně katolicky zaměřených tělocvičných odborů na přelomu 20. století byla připravena. Nikdo si však netroufal vystoupit proti tradicí posvěcenému, národnostně osvědčenému Sokolu. Když však útoky proti nábožensky založenému členstvu nepřestávaly, našly se skupiny lidí, kteří z vnitřní nutnosti neorganisovaně začali zakládat tělocvičné odbory při katolických spolcích. A jest samozřejmé, že se první odbory objevily v krajích s hlubokou religiozitou, protože tam byl protináboženský tlak Sokola největší. A tak začaly vznikat tělocvičné odbory na Moravě, ve východních Čechách na Královéhradecku a v jižních Čechách. Časově první odbor byl založen v Praze, měl však krátké trvání a zůstal osamocen.

MORAVA

První křesťansko sociální tělocvičný odbor byl neformálně ustaven na schůzce členů 5. července 1902 při Katolické jednotě sv. Josefa v Líšni u Brna. Za iniciátora se všeobecně považuje P. Metod Hošek, farář v Líšni. O rok později v říjnu 1903 byl ustaven tělocvičný odbor při Spolku katolických tovaryšů v Brně na popud tiskaře a dobrého sportovce Josefa Stříže. Brněnští vystoupili při veřejném cvičení v Líšni 1905 a 1906. Již tehdy použili cvičenci u triček modrého lemování a modrobílého pásu. V r. 1905 vystoupilo v Líšni 64 členů, v r. 1906 již 124 cvičenců z Líšně, Brna a Vyškova.

Časově však druhé místo na Moravě patří Zlínu, kde vznikl tělocvičný odbor při Katolické jednotě Cyrilo-Metodějské zásluhou faráře P. Ignáta Nepustila. Brzy se do vedení odboru zapojil nový kaplan P. Emanuel Dvořák. Při prvním vystoupení před zlínskou veřejností představili se cvičenci trojčlennými skupinami v krojích s pásem a lemováním v barvě modré. V r. 1907 se Zlíňané zúčastnili prvního veřejného vystoupení ve Vyškově. Členy těchto tělocvičných odborů byli hlavně členové Všeodborového sdružení křesťansko sociálního dělnictva.

Důvodem k zakládání prvních tělocvičných odborů při katolických spolcích byl netolerantní vztah Sokola ke svým členům, kteří byli pro svou náboženskou aktivitu ze Sokola vylučováni. Z těchto důvodů byly založeny tělocvič. odbory při Spolku katolických tovaryšů v Praze 1896 a v Brně 1903, a při Katolických jednotách v Líšni a ve Zlíně 1902.

V křesťansko sociální straně na Moravě se začalo uvažovat o zakládání tělocvičných odborů při všech místních organizacích strany. Zemský výbor moravsko-slezské organizace navrhl IV. sjezdu křesť. sociální strany, konaném na Velehradě 21. a 22. srpna 1904, rezoluci o zakládání tělocvičných odborů. Zpravodajem byl truhlářský dělník Bohuslav Koukal z Brna. Sjezd jednomyslně odhlasoval tuto rezoluci:

IV. křesťansko-sociální sjezd moravsko-slezský uvažuje, jak dělné vrstvy lidu, zvláště průmyslové dělnictvo, trvale tělesně upadá, a jak čím dál více jeví se nezbytným čelit tomuto zjevu mimořádným způsobem, vida dále potřebu, aby křesťansko-sociální spolky bedlivěji staraly se i o zdravou zábavu pro své členstvo, a nepodceňuje nikterak nepopiratelného agitačního významu, jejž má organizovaný sport, doporučuje co nejdůtklivěji místním organizacím křesť. sociálním, aby postaraly se včas o zřízení zvláštních tělocvičných odborů v našich spolcích, zemskému výkonnému výboru se ukládá vypracovat potřebné k tomu instrukce a rozeslat je veškerým organizacím.

Na základě této rezoluce a na výzvu P. Jana Šrámka byl utvořen v Brně v r. 1905 přípravný výbor pro zřizování tělocvičných odborů, v němž zasedali kromě P. Jana Šrámka Václav Sedláček, Filip Žďárský, B. Dražil, K. Kron a Josef Stříž za Brno a dva lidé s praxí Josef Hamrle, náčelník z Líšně a František Svoboda z Líšně - starost o kroje cvičenců.

Přijetí této rezoluce znamenalo zásadní změnu důvodu pro zakládání křesťansko-sociálních tělocvičných odborů: Členové křesťansko sociální strany jsou přesvědčováni k aktivnímu postoji pro tělesnou a duchovní výchovu člověka nikoliv z důvodu, že jim to není v Sokole dovoleno, ale protože tělesná výchova pěstovaná v křesťansko sociálních odborech posiluje jejich zdraví i náboženské sebevědomí, poskytuje dobrou zábavu a jejich veřejná cvičení jsou dobrou propagací pro stranu křesťansko sociální.

Rezoluce IV. sjezdu a výzva P. Jana Šrámka vyvolaly zvýšenou aktivitu a počet křesťansko-sociálních tělocvičných odborů rychle rostl. 29. října 1905 vznikl tělocvičný odbor při Katolické jednotě ve Vyškově za předsednictví vyškovského faráře P. Bohumíra Bunže. Měl 34 členů. Jan Kolísek zvolen předsedou odboru, mezi jeho členy byl vyškovský kaplan P. Štěpán Klapil, Vojtěch Medek, Tomáš Skácel, prof. P. Gajdušek a jiní. Náčelníkem zvolen bývalý sokolský závodník Václav Zahradníček.

10. června 1906 vystoupil tělocvičný odbor na veřejnost ve Vyškově a 12. srpna na veřejném cvičení v Líšni, jehož se zúčastnilo i Brno. Při valné hromadě 10. února 1907 byl zvolen předsedou vyškovského odboru nadšený tělocvikář, funkcionář a organizátor P. Štěpán Klapil. 25. srpna 1907 uspořádala Katolická jednota ve Vyškově zahradní slavnost na oslavu jubilea arcibiskupa olomouckého Dr. Bauera, spojenou s veřejným cvičením za účasti těl. odborů z Líšně, Zlína, Kroměříže a Vyškova. V Kroměříži vznikl tělocvičný odbor při Spolku katolických tovaryšů v r. 1907, měl 50 členů. Dne 23. června vystoupil veřejně v Kroměříži v Panské zahradě. Do Kroměříže byla při této příležitosti svolána P. Štěpánem Klapilem společná porada všech tělocvičných odborů za účelem sestavení stanov, cvičebních řádů, kroje a jména. Do r. 1907 se vyskytují křesťansko-sociální tělocvičné odbory jen sporadicky. Celé křesťansko-sociální hnutí se teprve rozrůstá a Všeobecné sdružení křesť. dělnictva teprve vzniká.

Dne 24. února 1907 byly založeny první tělocvičné odbory křesťansko-sociální i na Ostravsku: v Moravské a Polské Ostravě a v Michálkovicích. Počet nově vzniklých tělocvičných odborů započal stoupat v r. 1908. Na V. křesťansko-sociálním sjezdu v dubnu 1908 v Brně P. Štěpán Klapil vřele doporučoval zakládání nových odborů při skupinách křesťansko-sociálního dělnictva. Jeho slova padla na úrodnou půdu. Do konce r. 1908 byly založeny nové tělocvičné odbory v Bystřici pod Hostýnem, 18.4. v Olomouci, 12. 7. v Třebíči, dále v Dolních Kounicích, Hulíně, Chropyni, Kvasicích, Morkovicích, Drnovicích, Dědicích a Švábenicích. V r. 1908 bylo založeno 17 tělocvičných odborů křesťansko-sociálních.

Velkým podnětem k růstu odborů byl sjezd tělocvičných odborů v Kroměříži 5. července 1908. Sjezd byl spojen s veřejným cvičením, při kterém vystoupili cvičenci z Kroměříže, Líšně, Vyškova, Třebíče, Drnovic a Morkovic. P. Štěpán Klapil seznámil účastníky s výsledky jednání s Orlem Slovinským, Katolickým Sokolem americkým, Sokolem Polským - organizacemi, které v této době již existovaly. Už na tomto sjezdu, stejně jako na V. sjezdu křesťansko-sociálním v Brně v dubnu 1908, podal P. Štěpán Klapil návrh, aby se křesťansko-sociální tělocvičné odbory jmenovaly OREL - podle vzoru slovinské organizace, založené v roce 1906 vůdcem katolických Slovinců, Dr. Janem Evan. Krekem.

V r. 1904 byl založen tělocvičný odbor v Prostějově pod jménem Katolický Sokol po příkladu olomouckém. V červnu 1909 byl přejmenován na Orel po návštěvě P. Štěpána Klapila, který nadšeně promluvil k mládeži o novém názvu OREL pro křesťansko-sociální odbory. Náčelníkem odboru se stal František Přikryl, který brzy převzal vedoucí funkci orelských tělocvičných odborů, když byl zemskou tělocvičnou radou Orla 23. dubna 1911 zvolen zemským náčelníkem a od r. 1912 říšským náčelníkem Orla. Byl jím zvolen ještě na 1. valném sjezdu Čs. Orla v Brně 1921 a jako náčelník Čs. Orla řídil Orelský všeslovanský slet v Brně 1922. Druhou orelskou osobností, která vyšla z prostějovského Orla je prostějovský farář P. Karel Dostál Lutinov, v této době již velmi známý básník Katolické moderny, spisovatel a novinář. Napsal mnoho orelských básní později vydaných pod názvem "Orlí fanfáry". Nejznámějšíznich "Hoj, Orli mocných perutí" se stala orelskou hymnou, kterou zhudebnil mistr Josef Nešvera, ředitel dómského kůru v Olomouci.

V r. 1909 utvořilo Všeodborové sdružení křesťansko-sociální pro stále rostoucí počet tělocvičných odborů zvláštní Ústředí tělocvičných odborů v Brně.

NÁZEV OREL

Ústředí tělocvičných odborů v Brně rozhodlo již na jaře 1909 pojmenovati podle návrhu P. Štěpána Klapila z r. 1908 tělocvičné odbory při straně křesťansko-sociální názvem OREL podle slovinského vzoru. Předseda křesťansko-sociální strany P. Jan Šrámek vyhlásil oficiálně pojmenování tělocvičných odborů názvem OREL na manifestačním křesťansko-sociálním sjezdu v Olomouci o svatodušních svátcích dne 31. května 1909, konaném v rámci I. všeobecného sjezdu moravských katolíků. Ústředí tělocvičných odborů rozhodlo na jaře zavést v odborech stejnokroj: černé šaty a boty, bledě modrou košili, kožený pás s monogramem Orla, čapku s modrou vložkou a šikmým pérem po straně. V tomto novém kroji vystoupilo 24 členů vyškovského odboru Křesťansko-sociálního Orla spolu Katolickými Sokoly z Chropyně a 7 členy odboru brněnského na uvedeném I. všeobecném sjezdu katolíků moravských v Olomouci s P. Štěpánem Klapilem v čele. Vystoupení v Olomouci mělo u široké katolické veřejnosti veliký ohlas. Vznikaly nové tělocvičné odbory na Olomoucku a na Valašsku, všechny už pod novým názvem "Křesťansko-sociální tělocvičný odbor Orel".

ROK 1909 JEST RODNÝM ROKEM ORLA

V r. 1909 byl založen Orel v Uherském Hradišti, Holešově, u Olomouce v Hejčíně a Bohuňovicích, na Valašsku ve Valašském Meziříčí, na Vsetíně, ve Vizovicích a Val. Kloboukách, na Lašsku ve Frýdlantě a v Novém Jičíně. V r. 1909 bylo na Moravě založeno 34 křesťansko-sociálních tělocvičných odborů "Orel". Orelské ústředí tělocvičných odborů v Brně rozhodlo uspořádat první zemský slet ve Vyškově v r. 1909.  (Citace z www.orel.cz)

Více o historii Orla ZDE